Questo sito usa cookie per fornirti un'esperienza migliore. Proseguendo la navigazione accetti l'utilizzo dei cookie da parte nostra OK

Historie knihovny

 

Historie knihovny

Stručná historie knihovny Italského kulturního institutu v Praze

Knihovna Italského kulturního institutu v Praze byla založena roku 1922 jako centrum dokumentace Institutu za účelem propagovat a prohlubovat znalost italské kultury v Československu a navazovat vzájemné intelektuální a umělecké vztahy mezi Itálií a Československem všemi pro tento účel vhodnými prostředky (čl. 3 Společenských stanov).
Založení Institutu bylo možné díky úsilí československých akademiků a intelektuálů a Italů žijících v Praze a na základě financování vládami obou zemí. Institut a knihovna byly slavnostně otevřeny 2. března 1923 za přítomnosti tehdejšího italského velvyslance Antonia Chiaromonte Bordonara a československého ministra zahraničí Edvarda Beneše. I prezident Československé republiky T. G. Masaryk osobně přispěl jistou finanční částkou, aby podpořil nově vzniklou instituci. V roce 1928 čítal knihovní fond téměř 4 000 svazků, mezi nimiž převažovala naučná a literární díla, a již tehdy byla knihovna považována za nejrozsáhlejší italskou veřejnou knihovnu na území Československa. V roce 1936 již fond obsahoval přes 5 000 svazků. Institut, který měl původně sídlo v ulici Ječná 26 a poté v ulici Jungmannova 38, byl mezi lety 1941 a 1942 definitivně přesunut do bývalého špitálu Italské kongregace v Praze, velmi důležité nábožensko-společenské organizace založené v roce 1575 početnou italskou komunitou působící v Praze již od renesance. S rozpuštěním Italské kongregace v období 2. světové války přešla budova špitálu společně s Vlašskou kaplí na Starém Městě do rukou italského státu. Od té doby sídlí knihovna v této budově ze 17. století mezi Vlašskou a Šporkovou ulicí v podmanivém prostředí Malé Strany pod Petřínem. V roce 1945 přešel Institut a tedy i knihovna pod italské ministerstvo zahraničních věcí a v propagaci italského jazyka a kultury pokračoval bez přerušení i v období komunismu, kdy kulturní instituce západních zemí nebyly československou socialistickou vládou vždy vnímány pozitivně. V průběhu dalších let byla knihovna i nadále opěrným bodem pro studenty, akademiky, milovníky italského jazyka a také italskou komunitu v Čechách a její fond i služby se dále rozšiřovaly. Dnes je knihovna Italského kulturního institutu v Praze s téměř 18 000 svazky převážně v italském jazyce svou velikostí na 15. příčce mezi Italskými kulturními instituty ve světě, zároveň největší italskou knihovnou v České republice a po knihovně Italského kulturního institutu v Kolíně nad Rýnem druhou největší ve střední a východní Evropě.

 


1662