Tento web používá technické (nezbytné) a analytické soubory cookies.
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním a používáním nezbytných souborů cookies.

Alessandro Benassi: Médea, čarodějka a královna Čech. Nečekaná utopie Ludovica Ariosta

Alessandro Benassi

Zahajujeme náš Týden italského jazyka setkáním, které se zaměří na fascinující průsečík mezi italskou renesanční literaturou a střední Evropou. Výchozím bodem bude málo známá, avšak pozoruhodná epizoda z díla Ludovica Ariosta: postava Médey v Pěti zpěvech (Cinque canti).

Pět zpěvů, sepsaných v letech 1519–1526 jako pokračování Zuřivého Rolanda (Orlando furioso), nebylo nikdy zařazeno do jeho definitivního vydání. Na rozdíl od hlavního eposu se v nich vytrácí jeho harmonie a ironie a místo nich nastupuje temnější atmosféra, v níž převládá klam a intriky. Právě zde Ariosto provádí pozoruhodnou mytologickou proměnu: z klasické Médey – tradičně zobrazované jako krutá čarodějka a vražedkyně vlastních dětí – činí moudrou a nesmrtelnou panovnici, která vládne českému království. Tato reinterpretace nevznikla náhodou. V 16. století představovaly Čechy v italské kultuře prostor opředený velkým historickým kouzlem a legendami, živenými jak místními kronikami, tak humanistickou historiografií, především dílem Historia Bohemica od Aenea Silvia Piccolominiho.

Propojením klasického mýtu s českou historickou pamětí vytváří Ariosto pomyslný most mezi světem ferrarské kultury a srdcem střední Evropy. Zkoumání tohoto příběhu tak umožňuje lépe porozumět nejen opomíjeným cestám Ariostova eposu, ale také způsobu, jakým renesanční Itálie vnímala a jak si představovala české země a jak o nich vyprávěla.

Alessandro Benassi je badatelem v oboru italské literatury na Univerzitě Suor Orsola Benincasa v Neapoli. Působil jako výzkumný pracovník na Scuola Normale Superiore v Pise, Univerzitě v Padově, ve Villa I Tatti – The Harvard University Center for Italian Renaissance Studies a na Univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku. Ve své odborné práci se zaměřuje především na dějiny a teorii rétoriky, formy symbolické komunikace v renesanční a barokní literatuře a umění a tradici emblematiky. Zabývá se také ediční historií Zuřivého Rolanda a Osvobozeného Jeruzaléma (Gerusalemme liberata), kazatelstvím a vztahem mezi vědeckým a literárním diskurzem. Díky stipendiu „Josef Dobrovský Fellowship“ Akademie věd České republiky v Praze v současnosti působí jako visiting researcher v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde dokončuje výzkum českých pramenů souvisejících s postavou Médey v Pěti zpěvech a přítomnosti českých humanistů v severní Itálii v 16. století.

V italštině se simultánním tlumočením do češtiny

19. října v 18:00

IKI, promítací sál

Šporkova 14

Vstup zdarma, na základě povinné registrace prostřednictvím Eventbrite.