Vždy jsem psala o lidech na okraji společnosti, o těch, kteří zůstávají neviditelní, o umělkyních a chimérách, a především o ženách. O postavách, skutečných či smyšlených, které jsou nuceny vytvářet si vlastní svět, v němž mohou žít, protože jim společnost neposkytuje prostor. V mé dramatické tvorbě je to právě okraj, který určuje střed, nikoli naopak. Můj tvůrčí proces začíná něčím drobným, zatím ještě křehkým detailem, který musí najít své pravidlo. Zatímco dříve jsem se snažila psát texty ze „železa“, dnes se pokouším skládat živé organismy, které v sobě hostí další organismy – už ne funkční klece významů, ale ekosystémy, které se proměňují zevnitř. Další důležitou součástí mé tvorby je výuka. Provázet mladé autorky a autory při psaní je skvělou průpravou v tvorbě příběhů a zároveň jedinečnou příležitostí sledovat proměny imaginace nových generací.
Setkání s Magdalenou Barile v rozhovoru s překladatelkou Terezou Sieglovou, představí vývoj její dramatické tvorby prostřednictvím tří textů, jež autorka vybrala, aby přiblížila, jak se v průběhu času proměňovaly její jazyk, formy i způsob navazování vztahu s publikem. Celou tuto cestu propojuje feministický pohled, který zkoumá mocenské vztahy prizmatem tělesnosti: kdo přiděluje role, kdo může promluvit, čí životy se dočkávají uznání a čí zůstávají na okraji.
Ve hře Api Regine (2017) střet mezi Caterinou a Chlapcem podrobuje zkoušce ženskou společnost, která sama reprodukuje mechanismy vylučování. Tato vědeckofantastická komedie umožňuje nahlížet na střed z pozice těch, které tento střed odmítá. V prologu hry Schiavo d’amore (2022) groteskní dialog mezi Leopoldem a Betty zpochybňuje role vnucené penězi, genderem a původem, až se jejich hranice začínají rozostřovat. Ve dvou úryvcích ze hry Florence Nightingale – il coraggio di contare (2026) se historické vyprávění otevírá veřejné debatě: péče a data se stávají nástroji, které do centra pozornosti stavějí těla a životy opomíjené dominantními způsoby poznání.
Rozhovor se zaměří na to, jak z detailu vznikají pravidla textu a jak se tato pravidla mohou proměňovat při setkání s jevištěm. Jaký prostor nabízí psaní svým postavám i těm, kdo je obývají? Jak do tvůrčího procesu a dialogu s imaginací nových generací vstupuje zkušenost s výukou?
Ukázky čtené během setkání
- Schiavo d’amore (2022) — prolog
- Api Regine (2017) — IV. scéna, Le opere degli uomini
- Florence Nightingale – il coraggio di contare (2026) — 9. scéna, Proporzioni armoniche II, a 10. scéna, L’infermiera del futuro
Setkání s Magdalenou Barile je součástí projektu Le stanze della scrittura, cyklu performativních přednášek, který zve publikum do tvůrčí dílny současné italské dramatiky.
Projekt Le stanze della scrittura, iniciovaný italským Ministerstvem zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce – Generálním ředitelstvím pro růst a podporu exportu a realizovaný organizací PAV ve spolupráci s italskými kulturními instituty v zahraničí, představuje pět předních osobností italské divadelní scény: Davide Carnevaliho, Magdalenu Barile, Emanueleho Aldrovandiho, Francescu Garollu a Fausta Paravidina. Díky hybridnímu formátu propojujícímu přednášku, živé čtení a dialog s publikem se každé setkání proměňuje ve skutečnou „místnost psaní“ a nabízí jedinečný vhled do témat, metod a procesů, které dávají podobu divadelnímu dílu. Je to příležitost poznat dramatickou tvorbu nejen jako hotové dílo, ale také jako živou praxi hledání, výměny názorů a sdílené imaginace.
Setkání v Praze je pořádáno ve spolupráci s Divadlem Letí.
V italštině s tlumočením do češtiny
4. listopadu 2026 v 18 hodin
IKI, promítací sál
Šporkova 14
Účast zdarma po povinné registraci na Eventbrite.