28. května v 18.30 hodin Italský kulturní institut v Praze v rámci cyklu „Za oponou… hudba!“ s potěšením uvede nový nepřehlédnutelný koncert s názvem „Canto Proibito“ (Zakázaný zpěv) v podání kvinteta Ady Montellanico a ve spolupráci s Giovannim Falzonem.
Velká pocta v moderním tónu barokní hudbě a výjimečnému skladateli Alessandru Scarlattimu, jednomu z nejvýznamnějších představitelů neapolské školy, u příležitosti 300. výročí jeho úmrtí a 2500. výročí založení Neapole.
„Canto Proibito“ je novým projektem Ady Montellanico, jedné z nejreprezentativnějších umělkyň italského jazzu, neúnavné inspirátorky odvážných projektů, zaměřených na vždy velmi inovativní pojetí skupinového zvuku a na výběr repertoáru velkého hudebního a společensko-kulturního významu.
Ada Montellanico měla vždy velkou zálibu ve vyprávění a světě „písně“, kterou vždy přepracovávala do jazzové tóniny. Dnes v rámci pokračování v této cestě svůj zájem zaměřuje na období poloviny a konce baroka, tedy století plné velkých změn, včetně vědecké revoluce, zrodu nové společenské třídy a otevření prvního veřejného divadla.
Umění 17. století zažilo mimořádně prosperující a významnou éru, v níž se na kulturní scéně objevily ženy, hudba se stala výrazem citu a vášně a zrodil se jednohlasý zpěv. Proti těmto hlubokým proměnám však stály konzervativní síly, zejména v Římě, kde vládlo šíření zákazů a provádění cenzury ze strany církevních úřadů a divadlo bylo považováno za místo zatracení. Divadelní představení byla zakázána a ženám, které byly vždy považovány za bytosti rušivé a nebezpečné, bylo zakázáno veřejně vystupovat na jevišti a na jejich místo nastoupili kastráti, mladí muži, na nichž bylo v předpubertálním věku pácháno kruté násilí.
Navzdory všemu v palácích šlechticů přetrvávala hudba a rozkvétaly neobyčejné stránky písemnictví, plné smyslnosti a živelnosti.
Odtud název „Canto Proibito“, jehož cílem je vyprávět o bouřlivém a fascinujícím století prostřednictvím velkolepých skladeb některých z těch nejreprezentativnějších skladatelů té doby: Alessandra Scarlattiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Caldary, Antonia Cestiho, Giacoma Carissimiho, Francesca Cavalliho a Barbary Strozzi, úžasné a vzácné skladatelky té doby.
Aby se Ada Montellanico mohla pustit do tak ambiciózního a komplexního projektu a dokázala jej ztvárnit osobitou a moderní interpretací s respektem k melodické stránce, ale otevřené improvizaci, rozhodla se opět svěřit aranžmá Giovannimu Falzoneovi, jednomu z nejinovativnějších umělců na současné scéně, s nímž ji pojí pevná vazba trvající více než deset let, od alb „Suono di donna“ (2012) a velmi úspěšného „Abbey’s road“ (2017). Právě kvůli originální zvukové alchymii, která vznikla v rámci pocty Abbey Lincoln, si Montellanico přála pro toto nové hudební dobrodružství stejnou sestavu, jakou koncipovala v roce 2016, tedy Falzoneho hrajícícho na trubku a výjimečné hudebníky, kteří dnes představují nový výraz italského jazzu: Filippo Vignato hrající na trombon, Giulio Scianatico na kontrabas a Ermanno Baron na bicí.
Ada Montellanico – zpěv
Giovanni Falzone – trubka a aranžmá
Filippo Vignato – trombón
Jacopo Ferrazza – kontrabas
Ermanno Baron – bicí
28. května v 18:30
Barokní kaple Italského kulturního institutu, Vlašská 34, Praha
Zdarma na základě povinné rezervace prostřednictvím Eventbrite.